Volnost, rovnost a pochyby

29. října 2018 v 13:15 | KZ |  Každodenní žalozpěvy perfektního života
Při příchodu z přednášek etiky mám vždy pocit, že je všechno beznadějné. Už ani to vědomí, že nic nevím, není jisté. A to nemluvě o tom, že ani nejistota se už nedá považovat za jistou. V tomhle má pak člověk šťastně žít, rozvíjet se a být všestranný renesanční tvor.

Možná můžu působit jako upjatá lidská bytost, ale já tu prostou a jednoduchou věc zvanou jistotu fakt potřebuju. Líbí se mi, že slunce nejdřív vyjde a pak zapadá, mám ráda myšlenku na volné víkendy a prací strávené dny všední. Je to něco, co je zažité a nemění se to. Vlastně jsem si oblíbila i střídání letního a zimního času, které dokonale vyhovuje mé duši ranního ptáčete, jenž potřebuje k probuzení světlo.

A teď bum bác, přijde hodina etiky, filosofie a příklady z praxe a všechno jde do kytek.



Avšak nechápejte mě špatně - mě baví nad věcmi přemýšlet, věci zpochybňovat a hledat další řešení, během těchto přednášek se ani nebojím ptát, vždyť ve filosofii přece není nic špatně, neboť není přesně jasné, co je zlé, vždyť to špatné nemusí být nutně zlé jako zlé nemusí být nutně špatné… ale děsí mě pravda, která vlastně pravdou není, ale z našeho uvažování a myšlenek vyplývá.

zdroj obrázků: pixabay.com

Jen si představte: člověk je tvor omezovaný morálkou a právem. A co je v dnešní době morálka? Má ji vůbec někdo z nás? Vždyť teď jsem poslouchala svého strýce, jak říkal: "A proč bychom to nedělali? Vždyť v zákoně nic takové psané není, nemám tudíž důvod, proč to neudělat." To, že je to špatné, je druhá věc. Zákon to nezakazuje, takže to máme právem požehnané, že tak učinit můžeme.

Když si představím, že takový morální kodex má většina z nás, chce se mi brečet, řvát, rvát si vlasy. Není divu, že teď uvažujeme nad kdejakou kravinou, chceme kdeco uzákonit. Protože mít to požehnané legislativou, to je přece něco.
A ta si říkám, co je mantinelem pro mě? Morálka, kterou porušuju, zákon, jenž někdy poruším taky (kdo z vás vždy přechází na přechodě, že?), společnost, kde se vždy najde někdo, kdo mě podpoří v mém nezákonném chování, rodina, již spousta lidí ani nemá (nebo má a nebaví se s ní, vždy to je dnes též trendem), rodiče, kteří mi mohou dát takovou volnost, že nic nemusím…

Svoboda je krásná věc. Cením si jí. Ale docela se bojím toho, co takoví svobodní lidí můžou udělat.

Vždyť, kdo z nás občas nezapomíná, že má svoboda končí tam, kde začíná svoboda druhého?

A že staré známé "čeho je moc, toho je příliš" platí ve všem, i v té filosofii?
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Pear Pear | E-mail | Web | 1. listopadu 2018 v 19:43 | Reagovat

To jsem tak dojela z Prahy, po dvouhodiném stání v kolonách, kdy jsem několik semaforů přejela na oranžovou (ach, ta morálka), protože přece neohrozím ostatní, že ano a teď tu tak sedím a říkám si, že bych se měla podívat, co je u tebe nového. A čeká mě zajímavě a chytlavě psaný článek, který se mi zdá, že celý je jednou takovou filozofií a docela vážně přemýšlím, co ti na něj mám napsat, aby to přes veškerou únavu mého mozku vypadalo aspoň trochu inteligentně a zádumčivě. :D
Jak vidíš, tak mě nenapadlo nic, neboť se mi zdá, že tvé koncové otázky jsou spíše hodny označení řečnické a nečeká se na ně odpověď a já sama od článku odcházím s vlastním zamyšlením.
Každopádně ano, svoboda je krásná věc, ale musí být svým způsobem regulována. Zrovna dnes jsme řešili, zda by bylo možné žít bez zákonů, a ono by to úplně asi nešlo, protože aspoň něco tu naši společnost koriguje, ale porušování tu je a bude stále. Na jednu stranu tak je asi dobře, že se některé věci uzákoňují, ale je pravdou, že ve většině případů jde o kraviny. Vidím to celkově i na byrokracii v takové zubní ordinaci, doktoři jsou v dnešní době spíš kancelářští tvorové, protože než se provede výkon, je to tuna papírů kolem.
Tak teď už si vůbec nejsem jistá, zda můj komentář má hlavu a patu, a jestli se vůbec vyjadřuje k článku, ale v každém případě jsem ráda, že jsem se mohla při čtení zamyslet a těším se na další článek. ;) A případné kecy mimo mísu omluv, jsem opravdu hlavou mimo, ale komentovat jsem musela. :)

2 Pear Pear | E-mail | Web | 8. listopadu 2018 v 15:55 | Reagovat

Pravidelná kontrola. :) ;-)

3 KZ KZ | Web | 3. prosince 2018 v 13:40 | Reagovat

[2]: Pravidelně nemám čas a beru s z tebe příklad a články píšu do zásoby....pomalu ale jistě :D

4 Papírová křídla Papírová křídla | Web | Středa v 23:23 | Reagovat

Páni, jsem ráda, že přednášky etiky nemám, snad až na ty žurnalistické. Vždycky jsem měla za to, že je morálka většiny lidí slušná, trochu mě svým článkem děsíš :D

5 KZ KZ | Web | Čtvrtek v 17:22 | Reagovat

[4]: Já se někdy zděsím, když slyším, jak někteří lidé mluví, nebo jak se chovají. Už jen to, že je to napadne, je kolikrát vcelku děsivé :D

6 Pear Pear | E-mail | Web | Čtvrtek v 20:44 | Reagovat

[3]: Zrovna mi to nějak vyšlo, že jsem koukala, tak jsem chtěla povzbudit, že se jako těším. :D A jé já jdu někomu příkladem, to je hezký. :D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama